Hudební festival Eurion Smržovk

English summary: Summer Indoor Music Festival "Eurion" (East European Extravaganza) - 16th August 2013 - Parkhotel Hall (50°44'4.49"N; 15°14'40.67"E), Smrzovka, North Bohemia (Liberec Region), CZ - Ticket Price 270,- CZK (~ 11 EUR) - E-mail: rmusil@gmail.com.

Hudební festival Eurion 2013

V hlavních rolích:

Doprava:

Stručná rekapitulace minulých ročníků:

Scénář a režie:

Dramaturgickým záměrem je objevovat nové a neopakovat již jednou účinkující kapely. Výjimkou byl 10. ročník (přehlídka divácky nejlépe přijatých vystupujících z minulých let vybraných návštěvníky festivalu v internetové anketě; šlo tedy o první český festival, složený jen a pouze z internetových tipů hlasujících), 20. ročník a Solomon Bob (kultovní kapela jablonecké a liberecké mládeže první poloviny devadesátých let). Později přibyly k výjimkám i místní kapely John Silver a Nůž. Festival je nadžánrový a osciluje mezi alternativou, folkem, jazzem, world music a řízným kytarovým bigbítem. Divácky úspěšný předchůdce dnes častých zimních podob festivalů z roku 1996 se nezopakoval z časových důvodů - lyžovat je lepší.

Hudební festival je součástí městských slavností Eurion konaných od roku 1992.

Děkujeme:

Nezištnou pomoc poskytuje i rodačka Jana Šavoltová, jejíž výkon ovšem trochu snižuje fakt, že už je domestikovaná v Praze.

Věnováno talentovanému hudebníkovi, předčasně zesnulému Aleši Markovi, který svým hudebním přehledem a vzděláním ovlivnil nejednoho návstěvníka Eurionu.

Bonus pro ty, kteří dočetli az sem - podrobnější informace o účinkujících:

Jiří Schmitzer

Jiří Schmitzer se narodil 25. listopadu 1949. DAMU absolvoval roku 1974, poté nastoupil do Činoherního studia v Ústí nad Labem, od roku 1985 je členem Ypsilonky. Poprvé si jej pro větší filmovou roli vybral režisér Oldřich Lipský do komedie TŘI CHLAPI NA CESTÁCH (1973) inspirované populárním televizním seriálem. Nevýrazné role následovaly v detektivkách MOTIV PRO VRAŽDU (režie Július Matula, 1974) a HOLKA NA ZABITÍ (režie Juraj Herz, 1975).
Už rok nato přišel průlom v podobě Kroupy mladšího v úspěšné komedii MAREČKU, PODEJTE MI PERO! (režie Oldřich Lipský, 1976), v níž si synovský part zahrál po boku svého otce Jiřího Sováka. V přepisu POSTŘIŽIN Bohumila Hrabala, který v roce 1980 natočil Jiří Menzel, na sebe upozornil coby nevýbojný správce pivovaru. Objevil se i v dalším Hrabalovském snímku SLAVNOSTECH SNĚŽENEK (1983), stejně jako v následujícímMenzelově snímku VESNIČKO MÁ STŘEDISKOVÁ (1986).
V 80. letech jej začali režiséři obsazovat hojně do úloh tatínků a do dětských snímků vůbec: VŠICHNI MAJÍ TALENT (režie Zdeněk Flídr, 1985), OUTSIDER (režie Zdeněk Sirový, 1987), MOŘE ZAČÍNÁ ZA VSÍ (režie Zdeněk Flídr, 1988), NEFŇUKEJ, VEVERKO (režie Věra Šimková-Plívová, 1988). V rodinném snímku PÁNI EDISONI (režie Vít Olmer, 1987) se představil také jako autor ústřední písně a zpěvák. V podobenství DŮM PRO DVA (režie Miloš Zábranský, 1988) ztvárnil náročnou tragickou figuru uzavřeného Bóži, který se pokouší žít čestně i ve světě plném kompromisů. Poprvé v té době hrál ve filmu Jana Hřebejka, a to v jeho druhém mimoškolním filmu na FAMU L.P. 1948 (1989).
V první polovině devadesátých let si zahrál mimo jiné ve dvou projektech inspirovaných dílem Franze Kafky - PROCESU (režie David Jones, 1992) a AMERICE (režie Vladimír Michálek, 1994). Velkou úlohu Kandy vytvořil vedle televizního seriálu i ve filmové verzi ZDIVOČELÉ ZEMĚ (1997). Za roli politického vězně Jardy Svobody ve filmu BUMERANG (1997) režiséra Hynka Bočana si odnesl Českého lva za nejlepší mužský herecký výkon.
Z dalších filmů to jsou AKÁTY BÍLÉ (režie Bohdan Sláma, 1997), BÁJEČNÁ LÉTA POD PSA (režie Petr Nikolaev, 1997), KANÁREK (režie Viktor Tauš, 1999), KYTICE (režie František A. Brabec, 2000), KRAJINKA (režie Martin Šulík, 2001), PERNÍKOVÁ VĚŽ (režie Milan Šteindler, 2002), LESNÍ CHODCI (režie Ivan Vojnár, 2003) či KRÁSKA V NESNÁZÍCH (režie Jan Hřebejk, 2006). Popularitu mu přinesly také jeho písničkové recitály.

Odvážní bobříci

Jedna z nejnekompromisnějších, nejneuvěřitelnějších a nejnebezpečnějších kapel, které v ČR kdy existovaly. Přes krátkou dobu existence (listopad 1981- září 1982) po ní zůstala hrst skladeb, které šokují i dnes. Neučesaná, syrová hudba, ale hlavně neuvěřitelné texty, před kterými zůstane v tichém úžasu i tvrdé jádro českého undergroundu. CD Odvážní bobříci (Guerilla Records 2010) zachytilo kompletní repertoár, který Odvážní bobřích hráli a jako bonus ještě koncert, na kterém to „valijó“ jak o život.
Syrovou, až punkovou hudbu psal Ivo Horák, jemuž pro jeho divoký vzhled pračlověka (vousy a údajně nejdelší mařena v Brně) začali androši uctivě přezdívat „Velký bobr“.
Část Odvážných bobříků pokračovala v souboru Pro pocit jistoty, který byl špičkou české alternativní scény 80. let.

Mucha

Mucha je nová brněnská femipunková kapela sdružená kolem mladé písničkářky Nikoly Muchové. Nikola vystupuje od svých patnácti let a byla již ozdobou mnoha undergroundových akcí. Původně vystupovala vždy sama s kytarou, pro ostré slovo nešla nikdy daleko a vůbec se u toho nečervenala. Snad proto bývá také někdy přezdívána jako „Záviš v sukni“. Své solitérní období má však již zřejmě za sebou. Nově se obklopila kapelou zkušených drsňáků (muzikantů známých z kapel Květy, Ty Syčáci či Budoár staré dámy), kteří dávají jejím nemilosrdným písním ještě sytější barvy. Debutové album ”Slovácká epopej” je před dokončením. Úplně slušné i úplně sprosté písně pro chytré lidi.
Kapela hraje ve složení:
Nikola Muchová - zpěv, kytara
Martin Evžen Kyšperský (též Květy) - basová kytara
Petr Zavadil (též Ty Syčáci) - elektrická kytara
Štěpán Svoboda (též Budoár Staré Dámy, Japka) - bicí

Ladě

Kapela Ladě vznikla v roce 2005 rozšířením „melancholického punkového dua“ Červeným Vrchem. Duo ve složení Kubesa/Uvira vydalo v roce 2002 debutové album a postupně začalo hrát v klubech buď jako tandem, nebo v triu s hostujícím Markem Steyerem – trubka (Lesní Zvěř).
Po krátké pauze natočila skupina v roce 2006 (už pod názvem Ladě) album KUB59, pestrou kolekci čtrnácti písní. V roce 2011 vydávají u Indies Scope album Kalná.
Ladě, velmi často doplnění o perkusistu Víťu Halšku (David Koller Band, Krucipüsk…) koncertují jak v klubech, tak na festivalech a kolem kapely se podařilo vytvořit publikum, pro které je večer ve znamení „dark blues“, „freak blues“, nebo třeba „neurvalého šansonu“ vždy silným zážitkem.
Skupina také poměrně často hraje v akustičtější podobě spolu s vynikajícím basistou Jarynem Jankem (Med, Seven Days…) na kontrabas a Víťou Halškou na cajon a perkuse. Ani v této formě písničky Ladě neztrácejí nic na své syrovosti a autentičnosti.
Výňatek z recenze Ondřeje Bezra "Nejlepší z nejméně známých kapel vydala skvělé album" na iDNES.cz:
„Je to možná nespravedlivé, že se o tak dobrých kapelách, jako Ladě bezesporu jsou, vlastně téměř neví. Přitom jsou obvykle už z jejich prvního poslechu nadšeni lidé všemožných zájmů a záběrů, od folkařů přes bluesmany a jazzmany až po rockery. Na druhou stranu – než aby svou výrazovou hutnost Ladě rozmělnili nějakými snahami o vloudění se do širší pozornosti, to je snad lepší zachovat stávající stav.

Časový rozpis:

Přijďte včas. V 19:30 začne hrát Jiří Schmitzer, následují Ladě, Mucha a o půlnoci Odvážní bobříci.