Kultovní festival Eurion se koná bez pauzy 30 let. Jubilejní ročník nabídne Midi Lidi i Bruna Ferrariho.
Již 30. ročník festivalu Eurion Smržovka je tady! Každý rok v polovině srpna, bez jediného přerušení po třicet let, nabízí unikátní program, který ho výrazně odlišuje od okolních festivalů. Páteční večer 19. 8. nabídne vystoupení tuzemských kapel Midi Lidi, Bruno Ferrari, Kolektivní halucinace, Koně a prase, Povodí Ohře a Jirka Belmondo. Akce vypukne v 18 hodin již tradičně u Parkhotelu Smržovka. Vstupné je dobrovolné.
Tento úkaz je v podmínkách ČR trochu jako zjevení. Hudební festival Eurion, konaný ve Smržovce, bude letos v srpnu slavit svůj jubilejní 30. ročník a to bez jediného přerušení. Po celou dobu své existence s sebou událost přináší zajímavé alternativní kapely a unikátní atmosféru v krásném prostředí Jizerských hor. Celý festival je volnou součástí městských slavností Eurion konaných na Smržovce od roku 1992 a za tu dobu se zde vystřídal nespočet hudebních interpretů. Vyběr účinkujících se žánrové neomezuje a osciluje mezi alternativou, folkem, jazzem, world music a řízným kytarovým rockem.
Festival za dobu své existence ušel ve svém zdokonalování pořádný kus cesty a s každým ročníkem přichází malá kapka výjimečnosti. „První ročník jsem uspořádal z mindráku, že neumím na nic hrát, tak alespoň vytvořím příležitost pro ty šikovnější, což pořád zůstává. Od té doby již ale uplynul nějaký čas a rozdíl nastal v atmosféře. V divokých punkových devadesátkách byla všechno improvizace, radost a euforie, výtrysk energie po desetiletí potlačované. Dnes je více předpisů, papírů a úřadů. Radost z hudby ale zůstává kapelám i posluchačům,” říká Rudolf Musil, zakladatel a organizátor festivalu Eurion.
Aby se Eurion uskutečnil každý rok bez přestávky nebylo vždy snadné. „Několikrát mi přišlo na mysl, zda investovaný čas a energie má vůbec smysl“, říká Rudolf Musil. V zápětí k tomu však dodává: „žiju a pracuji v Brně a tam si každý rok uvědomím, že možnost kontaktu s rodnou Smržovkou a Jizerskými horami mi za to stojí. Takže být už třicet let každý třetí srpnový víkend na Eurionu mě baví.“
Pro letošní rok se festival zase žánrově rozkročil zeširoka. Skupina Midi Lidi je proslulá zejména díky svému nadhledu a sebeironii, zároveň je stálicí elektropopové scény. Těšit se můžeme také na trio původem z Kladna, známé jako Kolektivní halucinace, které zde zahraje své tóny folku a experimentální elektroniky. Dále zde nebudou chybět ani kapely Koně a prase se svým eko-disco-punkem a Povodí Ohře, která nám zahraje své country po česku. V neposlední řadě nás čeká také ikona a kultovní hvězda nejen hudebních provokací, Bruno Ferrari se svým vystoupením v podobě disko, funky, alternativního popu a elektronických beatů.
Na festivalu Eurion jsou vítáni všichni, kdo mají rádi neotřelou hudbu, příjemné prostředí a dobré jídlo. „Lidé z větší dálky by měli dorazit kvůli krásné přírodě Jizerských hor a zůstat aspoň na víkend. A všichni by měli dorazit kvůli takové koncentraci zajímavých a trochu podivných kapel, která je jinde v okolí málokdy k vidění,“ zve na akci Rudolf Musil.
Vystoupí:
Bruno Ferrari – generační šansoniér
Dekadentní milovník Bruno Ferrari je někdy i Samir Hauser, zpěvák kapely Vanessa. Jeho nová Electrofantasex deska přináší dvanáct skladeb, v nichž se snoubí disko, funky, alternativní pop a elektronické beaty.
Midi Lidi – elektropop
Midi Lidi od svého vzniku v roce 2006 mnoho koncertů v ČR i venku, vydali několik alb a patří je stálicím elektropopové scény i díky svému nadhledu a sebeironii.
Koňe a prase – eko-disco-punk
Kapelu Koňe a Prase založil Martin Janírek a Viktor Mikulášek v roce 2013 ve Valmezu, aby mohli hrát na vernisážích. V roce 2020 vydali desku Bramborové hity.
Povodí Ohře – kovbojka po česku
Plzeňská kapela se členy Esgmeq, Esazlesa, Climatizado. Na výborně přijatou debutovou desku (cena Vinyla, nominace Apollo, deska roku 2018 podle Radia Wave) kapela navázala singlem Rakovina a deskou Dva trámy na kříž z roku 2020.
Kolektivní Halucinace – folk i experimentální elektronika
Kolektivní Halucinace, tři duše, jedno tělo, tři přátelé, hudebníci, zpěváci. Trio původem z Kladna.
Jirka Belmondo – bigbít
Festival zahájí nová, svěží a čerstvá kapela se smržovskou stopou.
Termín:
Pátek 19. srpna 2022 od 18:00
Místo konání:
Adresa: Parkhotel, Kostelní 892, Smržovka
Web: http://www.parkhotel-smrzovka.cz/
Google maps: https://goo.gl/maps/JNpRzXJRrEfoEUkLA
Mapy.cz: https://mapy.cz/s/3vDDh
Kontakt:
Rudolf Musil, Spolek Dobramus
Tel.: 777 168 742, e-mail: rmusil@gmail.com
Web:http://www.smrzovka.com/ Facebook: https://www.facebook.com/festival.eurion/
Děkujeme:
Špičkové geotechnické a inženýrskogeologické služby s tradicí od roku 1926.
Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. zásobují pitnou vodou 1,1 mil. obyvatel v Libereckém a Ústeckém kraji.
Za podpory Libereckého kraje.
Za podpory města Smržovka.
Účinkující podrobně
Midi Lidi
Elektropopová kapela Midi Lidi vznikla v roce 2006 na troskách seskupení Krásný Stěhovák Gerard & Sexuální nábytek ve složení Petr Marek (zpěv, elektronika, klávesy), Markéta Lisá (zpěv, elektronika, klávesy, saxofon), Prokop Holoubek (zpěv, bicí, klávesy, klarinet, kytara) a vizuální umělci Filip Cenek, Magdalena Hrubá, Jiří Havlíček a Jan Šrámek (aka VJ Kolouch), vytvářející koncertní videoprojekce, obaly alb a plakáty. V roce 2007 Midi Lidi vydali album Čekání na robota u brněnského labelu X production. Album bylo nominováno na cenu Anděl 2007. Díky úspěchu alba u české a slovenské kritiky i u posluchačů začala kapela často koncertovat. V roce 2009 začali Midi Lidi pracovat na novém albu a zároveň hudbě k filmu Protektor (r. Marek Najbrt). V roce 2020 skupina natočila krátký film Hemenex jehož titulní píseň se stala i digitálně vydaným singlem. V roce 2021 vydali Midi Lidi dvě nová alba: 1. června se pátým albem stala kolekce s názvem Nikdo se ti nebude smát, když budeš mít lidi rád. O den později vyšla deska Heal The World, konečně!
Bruno Ferrari
Fernando Saunders, zpěvačka skupiny Khoiba Ema Brabcová, elektronický mág Moimir Papalescu, impresario souboru Prague Burlesque David Jahn, nebo známá moderátorka televizního zpravodajství Zuzana Tvarůžková – to jsou zvučná jména, která se sešla na novém albu „generačního šansoniéra“ Bruna Ferrariho, alter ega Samira Hausera (Vanessa, Mortal Cabinet).
Electrofantasex posluchačům nabízí celkem dvanáct sexy nápaditých hitů, které se nesou v duchu, stylu a ozvěnách hvězdných jmen, které se na počinu podílela. Střídá se v nich smyslné disco a funky motivy s alternativním popem a energickými electrobeaty. Desku lze charakterizovat jako promyšlenou, odvážně excentrickou pop music sršící elegancí, fantazií a humorem. Dokáže být sexy, umí být něžná, ale i temná a živelná jako post punk. „Electrofantasex je ironický autoportrét starosvětského dekadenta, který putuje pustinou moderního světa,“ komentuje album Bruno Ferrari, a dodává: „Album jsem nazpíval z větší části v angličtině a svůj ‚boratovský‘ přízvuk jsem vypiloval do dokonalosti. Vlastně ani nebylo co pilovat, takhle mluvím normálně. Jsem prostě frajer z východu.“
Ve skladbě Easy Lover Bruna Ferrariho doprovází svým zpěvem zmiňovaný Fernando Saunders, hudebník, který natočil deset alb s Lou Reedem a spolupracoval s takovými jmény jako Marianne Faithfull, Jimmy Page, Joan Baez, Tori Amos, Slash, Joe Cocker, Jeff Beck nebo jazzový virtuoz John McLaughlin. Ve většině skladeb pak hraje na baskytaru.
Povodí Ohře
Za tři léta od vydání debutového alba (2018) se výkřik „Povodí Ohře!“ zapsal do paměti všech, kdo zažili některý z pověstně energických koncertů, ale i těch, kteří podlehli vábení nahrávky. Eponymní prvotina se dočkala nominací na ceny Apollo, Anděl i Vinyla, přičemž poslední jmenovanou i získala. Berličku „nové kapely lidí z Esgmeq, Esazlesa a Climatizado“ už Povodí Ohře naštěstí nepotřebují. Tenhle příběh si zaslouží být vyslechnut bez zbytečných přirovnání.
Povodí Ohře navazují tam novou deskou Dva trámy na kříž (2020), kde minule skončili. Tedy v místech s fatalistickým nádechem, v místech, kde pravděpodobně už nečeká mnoho dobrého – ale kapele se tam daří dolovat nesmírnou energii. Ještě více než desperátským country tak jejich hudba smrdí osudovostí.
Když na desce textař a zpěvák Sisi deklamuje, že „Cesty páně jsou nevyzpytatelný,“ nabízí se otázka, proč se tedy musíme pořád jen topit v mizérii. A proč se tak zle nevyplácí spoléhat na zdánlivé limity utrpení a falešně uklidňující rčení o tom, že jakmile se dostaneme na dno, můžeme už jen stoupat vzhůru. Proč by nevyhnutelnému osudu mělo záležet na lidech? A jak je možné, že silné balady i svižné skladby, které odráží usazenost kraje v dávných křivdách, disponují až kontrastní energií?
Ve světě nových příběhů Povodí Ohře platí spíše okřídlený dylanovský povzdech, totiž že když už si myslíte, že jste ztratili všechno, uvědomíte si, jak moc jste naivní. Přesto ony vykořeněné pohraniční balady, odrážející nemožnost smíření a cynické výkřiky na věčné téma, jak vás i vytoužené rodinné štěstí může zničit, disponují temně protikladným nábojem. Že by se ta mrcha naděje přece jen někde schovávala? A proč ne právě v poeticky zdecimovaném kraji kolem povodí řeky Ohře?
Kolektivní halucinace
Kolektivní Halucinace, tři duše, jedno tělo, tři přátelé, hudebníci, zpěváci. Kytaristé Jakub Mühlfeit a Jaroslav Habrda se na Kladně koncem nultých let potkávali a posléze založili kapelu pojmenovanou po křehkých iluzích, které sdílíme při hledání smyslu života. Pro ideu kapely se jim podařilo nadchnout bubeníka Tomáše Příkaského. V roce 2012 přichází baskytarista Robin Tichopád. O rok později vychází album Bůh z umakartu. Za píseň ‚Jsem, jaká jsem‘ z tohoto alba získala kapela na festivalu Porta v roce 2019 zvláštní cenu poroty. V tom samém roce kapela zvítězila v konkurzu na Welcome scénu festivalu Hradecký slunovrat. Singl Jan 69 z druhého alba Kosti z roku 2017 skončil na druhém místě v celoroční Velké sedmě Radia 1. Po odchodu baskytaristy Robina Tichopáda v roce 2018 působila kapela jako trio. Další změny v obsazení se kapela dočkala na jaře 2022.
Koňe a prase
Kapela Koňe a Prase vznikla na popud Martina a Viktora v roce 2013 za účelem hraní na vernisážích. V roce 2015 se do kapely připojila Lenka a kapela se začala formovat do dnešní podoby. Původní tvorbu charakterizovaly jednoduché písně s banjem, saxofonem, heligonkou a dětským klavírkem. S Lenkou si zkoušeli střídat různé nástroje, po 1,5 leté pauze se nástrojové obsazení u každého z nich usadilo. Texty veselou formou odražejí každodenní situaci obyčejných lidí s důrazem na ekologii a kritiku společnosti. Kapela dlouho vystupovala převážně ve svém rodném měste Valmezu. V roce 2018 si na festivalu Zubštejn času kapely všiml Petr Marek a Prokop Holoubek, kteří jim dali šanci ukázat se na několika vyprodaných koncertech v Česku a na Slovensku před jejich kapelou Midi Lidi. Díky tomu další rok kapelu oslovovali pořadatelé různých alternativních festivalů po celé ČR. Během posledních 5 let se vlastními silami snažili natočit album, toto snažení úspěšně pomohl dokončit David Schwager s Janem Borošem v Hadově studiu v horách na severu Moravy. Ještě než album vyšlo, nasadili singl Vysavač do hitparády Velká sedma na Radiu 1, kde se udržel celých 7 týdnů. Další dva roky trvalo, než deska Bramborové hity uzrála a v září roku 2020 vyšla.
